Hodně jsme se na Divadlo kjógen těšili, dlouho plánovali jejich návštěvu a hledali vhodný termín. Nakonec to vyšlo na prvního prosince. Shodou náhod na stejný den, kdy začíná meteorologická zima. A že jí to letos vyšlo dokonale. Sněží. Docela hodně sněží.
Úkol číslo jedna byl vytopit Spolkovnu na přijatelnou teplotu. Někdy v pozdním odpoledni se to podařilo a mohli jsme vyhlížet herce Divadla kjógen a doufat, že je meteorologická zima někde na cestě nezastaví. Hurá, první auto šťastně dorazilo! Po zotavení posádky se začínáme zajímat o osud druhého vozidla. Hurá, blíží se k Crhovu, do cíle zbývá jen pár minut. Ovšem je divné, že vesnice, kterou právě projíždí, se nikde v okolí našeho Crhova nenachází. Už tušíme, že je zle. Auto míří do jiného Crhova, který je od nás vzdálen určitě hodinu a půl jízdy přes Vysočinu. Tam ovšem zrovna slaví svůj nástup meteorologická zima.
Rychle poskytujeme správné souřadnice cíle a posádka druhého vozidla mění směr. Obdivujeme ji, že se po dosavadní cestě z Prahy v pátečním provozu nepropadla do nejhlubší deprese, a my znovu doufáme, že neuvízne někde v závějích a dorazí do správného Crhova. Je však jisté, že plánovaný začátek představení nelze stihnout.
Naštěstí i v neúplné sestavě dokáže Divadlo kjógen zabavit diváky nejprve ukázkou oblékání divadelního kostýmu a poté prvním plánovaným kjógenem Horský asketa zlodějem tomelů. Hurá, před jeho koncem dorazila i druhá posádka. Po krátké pauze začíná druhý plánovaný kjógen Horský pramen.
Všechno tedy nakonec dobře dopadlo. Diváci se bavili a myslím, že i herci byli v Crhově spokojeni. Určitě na nás budou vzpomínat stejně jako my na ně. A my doufáme, že Divadlo kjógen nebylo v Crhově naposledy.
A jak to vidělo divadlo kjógen? Podívejte se zde.









